Tíživá válečná situace stále trvá a původní představy o tom, že azyl v cizí zemi je jen na chvíli a za pár týdnů, nebo měsíců se bude možné vrátit, vzaly za své. Nahradila je nejistota, mnohdy strach. Jak mám dál žít, když život, pro nějž jsem byla vychovaná, už neexistuje? Jak se srovnat s novou realitou, s rozpadem vztahů, s životem ve společnosti, která je jiná, než jakou jsem znala a s tlakem na samostatnost, na kterou mě nikdo pepřipravil? Odpovědi na tyto otázky hledá ve svém představení skupina ukrajinských žen, které se potkaly jako válečné uprchlice v komunitním centru Svitlo v Praze, 

Představení vzniklo ve spolupráci s komunitním centrem Svitlo a za finanční participace IOM (International Organisation fo rMigration) a Ukrajinské iniciativy.

Ranní pohled do zrcadla odhalí mnohé. Jaké si vzít šaty do školy, kde má učitel dvojsmyslné narážky, na večeři s rodiči, kde je člověk neustále peskován nejen za svůj vzhled a do práce, kde by se nešlo schovat ani v pytli…?

Olga přijede do České republiky za svým manželem, který zde před nějakou dobou začal pracovat pro jednu IT firmu. Přijíždí s velkým očekáváním, doma její cestu vnímají jako výhru a ona sama je odhodlaná vše dobře zvládnout. Jenže – nové prostředí není právě přívětivé a navíc ruský přízvuk v navazování nových přátelství právě nepomáhá…

Věra je velmi schopná terénní pracovnice, rychle a efektivně pomáhá řadě svých klientů a je nejen mezi nimi známa svým vřelým laskavým přístupem. Jak se ale její neromské okolí vyrovná s jejími pracovními metodami, které považuje za nestandardní, zvláště když je díky nim Věra ve své profesi úspěšná? A jak se vyrovná s dalšími odlišnostmi, které přirozeně přináší Věřin život v romské rodině a komunitě? A co na to sousedky z baráku?!?

Odpovědi na tyto i další otázky dá představení divadla utlačovaných, které vzniklo se skupinou Romů a Romek starších 40 let.

Nasťa odejde z Krymu ještě před okupací na stipendijní pobyt do ČR. Následná okupace pro ní však znamená ztrátu nejen domova. A navíc je její mateřštinou ruština, což jí pobyt v zahraničí právě neusnadňuje….

Naďa a Max se náhodou potkají u lékaře, přeskočí jiskra a postupně to začne vypadat na dlouhodobější a vážnější vztah. Každý na pozadí vztahu i covid pandemie ale řeší něco jiného. Maxovi rodiče si nedovedou představit, že by Max chodil s dívkou, která není vietnamského původu a Naďa zase nemá povolení k pobytu. Jeho získání se díky pandemii protahuje, což Max nese jen velmi těžko…

Silva s Aničkou jsou kamarádky. Znají se od dětství, chodí do stejné školy. Přesto se jejich životy v mnoha ohledech liší. Ačkoli obě kamarádky žádné rozdíly neřeší a soustředí se výhradně na to, co je spojuje, jejich okolí to vidí jinak. Příběh se totiž odehrává v Ústí – ve městě, kde by se napětí dalo krájet … Podaří se holkám udržet své přátelství, nebo se nechají semlít svým nelítostným okolím? A dalo by se jim v tom nějak pomoct?

Lucie žije už několik let na ulici. Její dcera vyrůstá v dětském domově. Dokáže se Lucka chytit nabídnuté pomocné ruky a zvrátit svůj osud nebo je beznaděj silnější?

Jáchym se vypraví s kamarády ze školy a s oblíbeným učitelem na víkendový výjezd na chatu. I nejoblíbenější učitelé ale mohou mít své stinné stránky …

Ema pořád dokola zažívá, že pro nikoho není dost dobrá. Ve škole, doma, všude. Konečně potká partu lidí, ve které umí najít své místo a odhodlá se ke změně. Jenže i kámoši mohou člověka občas nechat na holičkách a člověk se může ve vysněné Praze potkat s věcmi, nad kterými mu zůstává rozum stát…

Fany pracuje v neziskové organizaci, doučuje rodiny uprchlíků češtinu, jenže jí připadá, že to je málo, chce to změnit celou společnost. Jenže jak? Kamarádka jí navrhne jít na demonstraci. Během dne se Fany snaží přesvědčit lidi ve svém okolí, aby se přidali nebo aby alespoň něco malého udělali. Jenže….

Klára se vrací po několikaměsíčním pobytu v zahraničí zpět do ČR. Jenže tady se toho mezitím hodně stalo: události v Žatci, návštěva Dalajlámy, oslavy nedožitých osmdesátin Václava Havla… Klára je plná energie a odhodlání něco udělat, s něčím pohnout, něco změnit. Přijde se skvělým nápadem, s jehož realizací jí ale začnou pomáhat kamarádky, které mají na věc úplně jiný pohled. Celý příběh tak najednou dostává nový směr…

Představení vzniklo ve spolupráci s centrem současného umění DOX v rámci doprovodného programu k výstavě HAVEL.

V čase se vracíme o pár let zpět, kdy v Praze probíhal první Roma LGBT Workshop pod taktovkou sdružení Ara Art, vůbec první organizované setkání LGBT Romů v historii. Na závěr několikadenního pracovního setkání zorganizoval vedoucí lektor David společnou večerní návštěvu jednoho vyhlášeného pražského gayklubu. Všichni se těší, pro některé z účastníků to má být vůbec první návštěva gayklubu v životě. Nikdo nečeká, že by je u vstupu mohl potkat nepříjemný problém …

Lin je velmi talentovaná studentka střední školy a výborně kreslí. Má ale dva problémy – Spolužáci ve škole ji neberou a její rodiče jsou přesvědčeni o tom, že by měla být buďto doktorkou nebo právničkou.

Hami chodí na jazykovou školu, protože neudělala přijímací zkoušky na vysokou. Hodně se učí, ale také začala chodit s Honzou a ráda by s ním a jeho kamarády strávila víkend na horách. Pro rodiče je to ale nepřijatelné – žádná slušná vietnamská holka přece něco takového nedělá…

Dvacetiletý Pepa, student prvního ročníku ČVUT, se chystá na párty. V oblíbeném klubu hraje oblíbený DJ, jde celá parta. Kamarádi už jsou uvnitř, noc je mladá, nálada dobrá, atmosféra plná očekávání super mejdanu. Jaké je ale Pepovo překvapení, když mu ochranka u vchodu sdělí, že ho dovnitř nepustí, protože „je plno“…. Pomohou mu kamarádi, manažerka klubu, nebo přivolaná policie? A proč vlastně Pepa nesmí dovnitř. Opravdu je plno? A co by se dalo udělat proto, aby „plno“ nebylo?

Maruška je talentovaná patnáctiletá deváťačka z malého města nedaleko Liberce, jejímž snem je studovat na konzervatoři. Poctivě se připravuje, ale všechno se zdá být proti ní. Těžce pracující maminka nemá pro její umělecké sklony pochopení a trvá na tom, aby se Maruška nejdřív naučila „něco pořádného“, mezi spolužačky nezapadá, učitelka jí nesnáší a nakonec přichází paní z pedagogicko-psychologické poradny se svými testy a tabulkami, které každému určí tu správnou budoucnost. Musí Maruška přijmout škatulku, kterou jí určí testy paní psycholožky i lidé v jejím okolí?

Barunka má před maturitou. Rodiče odjíždí za tatínkovou prací do zahraničí a nechávají ji s babičkou, které se nikdo neodváží vzdorovat. Maminka potřebuje, aby její Barunka byla hodná a rozumná holka a nedělala problémy. Babička zase potřebuje mít rodinu pod kontrolou a svého Jindříška, Barunky tatínka, pěkně doma pod svojí střechou. Která z nich zvítězí? Jakou cenu za to zaplatí Barunka? A je to tak v pořádku?

Sedmnáctiletá Jitka studuje střední zdravotnickou školu a těžce se vyrovnává s faktem, že je jedinou červenou studentkou ve třídě plné modrých děvčat. Jakoby nestačilo, že je ve škole stále vystavena posměškům a nepříjemným narážkám na barvu jejích vlasů, s odmítnutím se setkává i v rámci své praxe v nemocnici. Pak ale přichází nová naděje – nabídka studijního pobytu v Americe určená červeným studentům. Dokáže Jitka nechat všechno za zády a odjet? A co na to její „kamarádky“? A nemohlo by to celé probíhat jinak?

Vendy je studentka posledního ročníku Právnické fakulty, starší ze dvou sester ze slušné modré rodiny z maloměsta a tatínkovo „želízko v ohni“. Je předurčena převzít rodinnou tradici právnického řemesla, udělat kariéru, vydělat peníze. Vendy poslušně kráčí vstříc danému osudu až do chvíle, než se objeví mladý, pohledný a zábavný Míra. Všechny jeho klady ale v očích Vendina otce nemohou vyvážit fakt, že je červený. Jak to s Vendy asi dopadne? A mohlo by to případně dopadnout i jinak?