Divadlo utlačovaných je metoda, kterou v 60. letech vytvořil brazilský divadelník Augusto Boal. Zjednodušeně řečeno se jedná o využití životních příběhů, reálných situací a divadelních technik k práci se těmi, kteří mají osobní zkušenost s nějakou formou útlaku. Snaží se tak nejen o reflexi aktuální situace, ale směřuje také k sociální komunikaci, ideálně i změně.